protiraketova obrana.cz

Vnitřek radaru typu XBR

Obecně je účelem protiraketové obrany ochrana území a osob či vojenských jednotek před útokem balistickými raketami, schopnými navíc nést zbraně hromadného ničení.
 
Protiraketová obrana je tedy vynucenou reakcí na hrozbu raketového napadení, zejména ze strany rizikových států a režimů, které neuznávají základní mezinárodní závazky (tzv. rogue states). Na rozdíl od balistických raket je protiraketová obrana prostředkem defenzivním (obranným) a nebýt hrozby útoku balistickými raketami, nemělo by smysl ji budovat. 
 
Konkrétně je smyslem protiraketové obrany včas odhalit odpálení nepřátelské balistické rakety, zaměřit její dráhu a vypálením protirakety zničit útočící balistickou raketu před tím, než zasáhne cíl.
 
Protiraketová obrana tedy není zaměřena proti konkrétnímu nepříteli, ale slouží k ochraně před jakýmkoli útokem balistickou raketou. Nevýhodou tak komplikovaného systému je fakt, že jeho vývoj a výstavba trvá dlouhou dobu, a to v řádu let až desítek let, což znemožňuje zajistit si bez předchozí přípravy protiraketovou obranu až v momentě, kdy k útoku balistickou raketou dojde.
 
V současné době nelze říci, jestli k útoku balistickou raketou na území Evropy či USA dojde či jestli některé země disponují či budou disponovat takovými technologiemi. Nicméně lze říci, že některé země na vývoji těchto technologií pracují a že hrozba takového útoku v čase spíše narůstá (proč?).

Proč jsou balistické rakety hrozbou?
Kromě toho, že balistické rakety mohou být nosičem pro zbraně hromadného ničení, je jejich hlavní charakteristikou, že dokážou zasáhnout cíl během krátké doby i na vzdálenost několika tisíc kilometrů.

Od konce studené války dochází i přes koordinované mezinárodní úsilí k šíření technologií balistických raket. Řada států vyvinula balistické rakety, jež jsou schopny zasáhnout velkou část území Evropy. Některé z těchto států se snaží získat i technologie pro vývoj zbraní hromadného ničení, včetně jaderných, chemických a biologických hlavic. Nebezpečí propojení zbraní hromadného ničení s balistickými raketami vede k obavě, že by se v budoucnu některé země mohly pokusit použít tyto zbraně proti Evropě či USA.

Dokladem toho, že balistické rakety některé země neváhají použít, je fakt, že balistické rakety krátkého doletu byly pro bojové účely nasazeny od roku 1980 již v šesti konfliktech.

Ve světě dnes existuje množství balistických raket (včetně těch interkoninentálních) a jejich množství bude spíše narůstat, než klesat, což ve spojení se šířením zbraní hormadného ničení představuje přímou hrozbu pro USA i Evropu. (Které země mají jaké balistické rakety?)

Toto nebezpečí může hrozit zejména ze strany tzv. "rogue states", ale i teroristických skupin či dokonce může jít o náhodná odpálení nebo odpálení omylem. Hrozbou, proti níž se buduje protiraketová obrana, je tedy omezený útok o malém počtu raket. (Co je omezená protiraketová obrana?)

Co jsou zbraně hromadného ničení?
Zbraně hromadného ničení (ZHN) jsou zbraně, které mohou způsobit velké (hromadné) ztráty na životech. Obvykle do této kategorie spadají zbraně jaderné, chemické, biologické a radiologické.

Co jsou "rogue states"?
Tímto anglickým termínem se označují země, které představují riziko pro mír ve světě. Jde o země, v nichž vládnou často nestabilní autoritářské režimy nedodržující lidská práva a základní mezinárodní závazky, podporující terorismus či usilující o šíření zbraní hromadného ničení. Vyznačují se také extrémní ideologií a agresivní, nepředvídatelnou zahraniční politikou.